Odhalení památníku na středověkém pohřebišti
Památník na raně středověkém pohřebišti u lahovického přístavu bude slavnostně odhalen v úterý 27. září ve 13 hodin za účasti radotínského starosty Mgr. Karla Hanzlíka, zástupců okolních obcí a dalších zainteresovaných firem.
Účast na akci přislíbila také opravdové „celebrity“ české archeologie – prof. PhDr. Jan Klápště CSc., Mgr. Miroslava Šmolíková, archeoložka, kurátorka archeologických sbírek v Muzeu hlavního města Prahy, PhDr. Michal Lutovský, archeolog a historik specializující se na raně středověkou archeologii nebo archeoložka Mgr. Petra Zemanová.
Na základě opakovaného podnětu od občanů projednala radotínská Letopisecká komise možnosti důstojného označení tohoto dříve pietního místa a zároveň způsob, jak informovat veřejnost o významu této výjimečné archeologické lokality.
Díky podpoře společnosti Českomoravský cement, a.s. a celé řady spřízněných lidí, kteří pomohli s přípravou této výjimečné události, se podařilo získat velký blok sliveneckého mramoru, který bude odhalen na místě přístaviště, tam, kde kdysi v raném středověku pohřbívali. Místo, kde se historie potkává s přítomností, bude zároveň osazeno informační deskou s podrobnějšími popisy o historii lokality.
Z jakého období pohřebiště pochází
Je polovina 10. století, období vzniku raného českého státu. Představte si, že stojíte uprostřed pohřebiště na pomezí hranic Přemyslovsko – Slavníkovských, nedaleko domnělého hradu Oseka (Havlín). V době, kdy původní náboženství nahrazovalo nastupující křesťanství, kmenová seskupení vystřídala vláda silného knížecího rodu. Právě tehdy se narodil kníže Břetislav a sv. Ludmila. Jsme v období přerodu politického systému nedaleko vsi, kterou dnes známe jako Lahovice. Zdejší obyvatelé se živí převážně rybolovem, košíkářstvím a zemědělstvím. (Název Lahovice pravděpodobně vznikl ze slova „Laho“ – mělký koš/mísa z dužiny proutí). Pohřbívají zde dospělého muže, přibližně ve věku 44 let. Do mělkého hrobu, okolo něhož jsou bílé opukové kameny, mu dávají jen velmi skromnou výbavu, nůž, osobní věci, tělo pokládají hlavou na západ, nohama k východu.
Průzkum v polovině 20. století probíhal pod vedením archeoložky dr. Zdeňky Krumphanzlové
V roce 1954 bagry při práci odkrývají první nálezy hrobů. Pohřebiště (dnes přeťaté Výpadovou ulicí) měřilo na délku cca 135 metrů, na šířku 13 – 25 metrů a od poloviny 9. do 11. zde bylo pohřbeno bezmála 400 lidí v různém věkovém rozpětí. Na pohřebišti archeologové objevili malé kultovní místo sestávající z jámy, tří kůlů a malé půlkruhové zídky.
Záchranný archeologický výzkum odhalil do té doby největší vesnické raně středověké pohřebiště u nás. Jeho velký význam spočívá především v nálezu uceleného vzorku tehdejší populace a možnosti studia způsobu a kvality jejího života. Největší zásluhu na odvedené práci má archeoložka dr. Zdeňka Krumphanzlová (1931-2002), která zdejšímu nalezišti a jeho výzkumu zasvětila velkou část svého profesního života. Původní výzkum byl veden jako záchranný, další pak probíhal do roku 1961. Veškeré ostatky byly vyzdviženy a uloženy pro další výzkum v depozitářích. Monografii dr. Zdeňky Krumphanzlové a kol.: "Raně středověké pohřebiště v Praze-Lahovicích" vydalo Muzeum hlavního města Prahy v roce 2013.
Kde se akce koná
Kámen bude umístěn naproti přístavu u polní cesty do Chuchle na místě dávného pohřebiště. Na místo se lze dopravit autobusem linky 255 do zastávky "Přístav Radotín" nebo po vlastní ose (plánek s lokalizací pohřebiště, jpg, 227 kB)
Jiří Bárta, Mgr. Štěpán Rak