Ptačí chřipka

Krajská veterinární správa Státní veterinární správy pro Středočeský kraj vydala dne 7. dubna 2021 nařízení č. SVS/2021/043015-S ohledně mimořádných veterinárních opatření, jež vedou k zamezení šíření nebezpečné nákazy vysoce patogenní aviární influenzy (ptačí chřipka).

Žádáme občany, kteří chovají jakýkoliv druh ptactva (drůbež, okrasné nebo vodní ptactvo atd.), aby nejpozději do 13. dubna 2021 zaslali vyplněný Sčítací list drůbeže a jiných ptáků v registrovaném hospodářství na Oddělení životního prostředí Úřadu městské části Praha 16, Ing. Heleně Jíchové na email: helena.jichova@praha16.eu, nebo zanesli na podatelnu Úřadu MČ Praha 16 na adresu Václava Balého 23/3, Praha-Radotín. S případnými dotazy se obraťte na tel.: 725 012 637.

Městská část Praha 16 je zařazena do sledování pásma dozoru a v pásmu dozoru se nařizuje:

Podle článku 2 tohoto opatření:

a) zákaz veškerého pobytu drůbeže, kuřic před snáškou, jednodenních kuřat a vajec v pásmu dozoru ...

b) zákaz veškerého pobytu drůbeže, kuřic před snáškou, jednodenních kuřat a vajec do hospodářství, jatek, balíren nebo podniků na výrobu jatečních výrobků, které se nacházejí mimo pásmo dozoru, s výjimkou:
1. jatečné drůbeže na jatky za účelem její okamžité porážky za těchto podmínek:
a) Úřední veterinární lékař provedl klinické vyšetření drůbeže v hospodářství původu v průběhu 24 hodin před jejím odesláním na porážku;

b) Veterinární lékař odpovědný za určené jatky byl informován chovatelem prostřednictvím informace o potravinovém řetězci 24 hodin předem, souhlasí s přijetím drůbeže a následně potvrdí porážku krajské veterinární správě příslušné pro místo odeslání;

c) V souladu s § 6 odst. 2 zákona č. 166/1999 sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, musí zásilku drůbeže doprovázet veterinární osvědčení; MěVS v Praze SVS vydá veterinární osvědčení k přesunu zvířat na jatky pouze v případě, bude-li předloženo potvrzení z jatek v místě určení, že zvířata pocházející z hospodářství v pásmu dozoru budou jatkami přijata a poražena;

d) V případě potřeby byly u drůbeže v hospodářství původu v pásmu dozoru provedeny laboratorní testy v rozsahu standardní sady vzorků podle rozhodnutí komise ze dne 4. Srpna 2006, kterým se schvaluje diagnostická příručka pro influenzu ptáků podle směrnice rady 2005/94/ES, a jejich výsledky byly příznivé (minimálně provedení sérologického vyšetření)
2. kuřic před snáškou do jiného hospodářství v České republice, v němž se nenachází žádná jiná drůbež; v tomto hospodářství však musí být od okamžiku přijetí kuřic před snáškou vykonáván úřední dozor a tyto kuřice zůstanou v hospodářství určení nejméně 21 dní;
3. jednodenních kuřat do jiného hospodářství v České republice nebo do haly v tomto hospodářství, pokud jsou uplatněna vhodná opatření biologické bezpečnosti, v hospodářství je po přijetí těchto kuřat vykonáván úřední dozor a kuřata zůstanou v hospodářství určení nejméně 21 dní,
4. jednodenních kuřat, která se vylíhla z násadových vajec pocházejících z hospodářství nacházejícího se mimo ochranné pásmo a pásmo dozoru, do jiného hospodářství v České republice, jestliže líheň v pásmu dozoru, ze které byla tato kuřata odeslána, může vzhledem ke svému logistickému vybavení a biologicky bezpečným pracovním podmínkám zaručit, že nedošlo k žádnému kontaktu těchto vajec s jakýmikoli jinými násadovými vejci nebo jednodenními kuřaty pocházejícími z hejn drůbeže v uvedených pásmech, která mají proto odlišný nákazový status,
5. násadových vajec do líhně nacházející se uvnitř pásma dozoru nebo mimo toto pásmo. Vejce a jejich obaly jsou před zahájením přepravy dezinfikovány a je zajištěna možnost jejich zpětného dohledání,
6. konzumních vajec do balírny, jsou-li tato vejce balena v obalech určených k jednorázovému použití a jsou-li v souladu s pokyny úředního veterinárního lékaře uplatněna opatření biologické bezpečnosti,
7. vajec přímo do podniku určeného k výrobě vaječných výrobků podle předpisů Evropské unie, kde s nimi bude manipulováno a kde budou ošetřena v souladu s předpisy Evropské unie,
8. vajec za účelem jejich neškodného odstranění.
c) dodržování přiměřených opatření biologické bezpečnosti každou osobou vstupující do hospodářství nebo je opouštějící za účelem zabránění rozšíření aviární influenzy;

d) neprodlené vyčištění a dezinfekce dopravních prostředků a zařízení používaných k přepravě drůbeže, jiného ptactva chovaného v zajetí, kadáverů, krmiva, hnoje, kejdy a podestýlky, jakož i veškerých jiných materiálů nebo látek, které by mohly být kontaminovány v souladu s § 46 vyhlášky;

e) zákaz vstupu drůbeže, jiného ptactva chovaného v zajetí nebo domácích druhů savců do hospodářství nebo jeho opuštění bez ohlášení 24 hodin předem MěVS v Praze SVS a zajištění vhodných opatření biologické bezpečnosti s cílem zabránit rozšíření aviární influenzy. Toto omezení však neplatí pro domácí druhy savců, kteří mají přístup pouze do obytných prostorů v hospodářství, v nichž nemají:
1. žádný kontakt s drůbeží nebo jiným ptactvem chovaným v zajetí, které se nacházejí v tomto hospodářství,
2. přístup k žádným klecím nebo prostorům, v nichž je tato drůbež nebo jiné ptactvo chované v zajetí;
f) zákaz přemísťování nebo rozmetání použité podestýlky, hnoje nebo kejdy bez ohlášení 24 hodin předem MěVS v Praze SVS s cílem zabránit rozšíření aviární influenzy; za předpokladu dodržení opatření biologické bezpečnosti však může být přepravován hnůj z hospodářství nacházejícího se v pásmu dozoru do určeného podniku za účelem jeho ošetření nebo dočasného uskladnění pro následné ošetření s cílem v souladu s předpisy Evropské unie zničit případné přítomné viry aviární influenzy

g) zákaz pořádání výstav, přehlídek, trhů, soutěží a jiných svodů drůbeže nebo jiného ptactva chovaného v zajetí;

h) zákaz vypouštění drůbeže za účelem zazvěření;

i) sledovat zdravotní stav drůbeže a jiného ptactva chovaného v zajetí a každé zvýšení nemocnosti anebo významný pokles produktivity ohlásit na MěVS v Praze SVS tel. č. 720 995 214, krizová linka.


Co je chřipka ptáků? 

Influenza drůbeže, známá také jako ptačí chřipka, je virové onemocnění postihující ptáky, a to jak volně žijící, tak i drůbež (slepice, krůty, kachny či husy). Postižená zvířata mají dýchací potíže, trpí ztrátou chuti a masivně hynou v průběhu jednoho až dvou dnů. 

Inkubační doba je časový úsek mezi kontaktem s původcem nákazy a vzplanutím klinických příznaků. V případě influenzy je to pouze několik dní. První příznaky se obvykle objeví do jednoho týdne. 

Způsob přenosu ptačí chřipky

K přenosu dochází především trusem nemocných ptáků.
Úhyn ptáka na ptačí chřipku lze potvrdit pouze v laboratoři.
Lidé se mohou infikovat pouze kontaktem s infikovanými ptáky nebo jejich exkrety (výkaly, peří, uhynulá zvířata, apod.).
Nelze vyloučit přenos ptačí chřipky z nemocných ptáků na drobné savce (kočky, psi, apod.).
Dosud nebyl zaznamenán případ přenosu ptačí chřipky z volně žijících ptáků na člověka, ani prokázán přenos nákazy z člověka na člověka. 

Příznaky ptačí chřipky

Infikovaná zvířata jsou otupělá a mají načepýřené peří, jsou netečná, odmítají se pohybovat, mají dýchací potíže, jsou apatická (obr. 1). Příjem krmiva je výrazně snížen nebo se objeví úplné nechutenství. Rovněž snáška se výrazně snižuje nebo se úplně zastaví. Vejce jsou deformovaná a mají tenkou skořápku. Některá zvířata vykazují příznaky nachlazení (výtok z nosu, kýchání). Během jednoho až dvou dnů dochází k úhynu. Zjišťovány jsou krváceniny a nekrotické změny na hřebínku a lalůčcích (obr. 2), edém hlavy (obr. 3). Mohou se objevit otoky a krváceniny na končetinách (obr. 4)

Příznaky influenzy
V případě podezření na výše uvedené příznaky u ptáků informujte ihned o události soukromého veterinárního lékaře nebo místně příslušnou krajskou veterinární správu.

Řiďte se přesně podle jejich instrukcí a nedovolte cizím osobám vstup do postiženého místa. 




Obecné zásady ochrany člověka před nákazou

Při dodržení základních ochranných pravidel je pravděpodobnost nakažení minimální. Je třeba: 
  • Chránit se kontaktu s podezřelými zvířaty, uhynulými ptáky, nedotýkat se ptačích výkalů. 
  • Poučit děti, aby se nedotýkaly nalezených nemocných nebo mrtvých ptáků a nehrály si s drůbeží. 
  • Nezpracovávat nemocnou drůbež. 
  • Dbát o osobní hygienu (umývání rukou, přezouvání, převlékání po kontaktu s drůbeží). 
  • Informovat o nálezu většího počtu uhynulých ptáků veterinární správu. 
  • Ochrana domácích miláčku (psů, koček, apod.): Zabránit jim v kontaktu s uhynulými nebo nemocnými ptáky. 
Zásady pro drobnochovatele drůbeže

V tomto období výrazně doporučujeme chovatelům drůbeže, která má přístup do venkovních výběhů, tam kde je to technicky a provozně možné, umístění zvířat uvnitř budovy. 
  • Ideální je drůbež chovat v uzavřených objektech a chránit ji před kontaktem s volně žijícím ptactvem. 
  • Slepice, kohouty a krůty nedržet společně s vodní drůbeží. 
  • V chovech, kde není možno zajistit chov v uzavřeném objektu, přijmout opatření, která v nejvyšší možné míře zabrání kontaktu s volně žijícími ptáky. 
  • Krmivo a vodu umístit uvnitř budovy, v krajním případě pod přístřeškem. 
  • Pokud možno zamezit pohybu na vodních plochách, kde jsou i volně žijící vodní ptáci.
  • Pokud možno nenapájet neošetřenou vodou z povrchových vodních nádrží, ke kterým mají přístup volně žijící ptáci. 
  • Venkovní vodní nádrže dle možností chránit před volně žijícími ptáky (sítě, ploty, zábrany). 
  • Pokud je to možné a vhodně využít plašičů, např. siluetu nebo maketu dravce. 
  • Zamezit znečištění krmiva a vody trusem volně žijících ptáků. 
  • Oznámit zvýšený úhyn, onemocnění nebo změnu chování ptáků veterináři. 
  • Nekrmit zvířata masem uhynulých ptáků. 
Více informací k ptačí chřipce najdete na stránkách Státní veterinární správy.

Nařízení SVS - mimořádná veterinární opatření k zamezení šíření nebezpečné nákazy – vysoce patogenní aviární influenzy (pdf, 404 kB)

Sčítací list drůbeže a jiných ptáků v registrovaném hospodářství (pdf, 120 kB)

Sčítací list drůbeže a jiných ptáků v registrovaném hospodářství (doc, 60 kB)