Ačkoliv to tak zpoza plotu nevypadá, radotínské učiliště sídlící v ulici Pod Klapicí se může pochlubit moderním zázemím. Jeho učni se brzy přestěhují do nové budovy s třídami pro teoretickou výuku, na dvoře parkují moderní vozidla pro výcvik řidičů a dílny jsou plné nových soustruhů i dalšího vybavení pro opravy motorových vozidel nebo zemědělských strojů. Ředitel učiliště Václav Hejda po 26 letech v šéfovském křesle svou pozici opouští.
Loučíte se s radotínským učilištěm nadobro?
Bude mi 65 let a už bych rád školu předal někomu mladšímu. Ale pokud mi to zdraví dovolí, rád bych zůstal ve škole pracovat i nadále. Pokračoval bych třeba v roli učitele autoškoly. Bude záležet však na mém nástupci, jaké budou jeho představy a plány. Prvního února na vlastní žádost ve funkci ředitele končím.
Ředitel radotínského učiliště Václav Hejda před mercedesy, které slouží k řidičskému výcviku. Foto: Petr Buček
S radotínským učilištěm jste spjatý dlouhé desítky let. Kdy jste sem přišel?
Nastoupil jsem v roce 1982 na pozici zástupce ředitele pro odborný výcvik. Byl jsem čerstvým absolventem vysoké školy zemědělské a také roční vojenské služby. Vážně mě tehdy nenapadlo, že v Radotíně zůstanu dalších téměř 40 let, z toho 26 let jako ředitel.
Nová budova s učebnami čeká na otevření, žáci se do ní přestěhují od nového pololetí.
Foto: Petr Buček
Areál učiliště je hodně rozlehlý, na první pohled ani nepřipomíná školské zařízení. Jaká je jeho historie?
V 50. letech minulého století vznikaly strojní traktorové stanice a jedna z nich se objevila zde v Radotíně. V roce 1960 bylo založeno zemědělské odborné učiliště s učebním oborem opravář zemědělských strojů, zároveň došlo ke sloučení se Strojní traktorovou stanicí v Hostivici. K učilišti patřil do roku 1992 i internát. V roce 1991 získalo učiliště právní subjektivitu a stalo se příspěvkovou organizací Ministerstva zemědělství. Od roku 2001 je naším zřizovatelem hlavní město Praha.
Kolik budov celkem pod učiliště patří?
Je tady celkem 18 budov, tímto pohledem opravdu nejsme typická škola. Většina ze staveb patří dílnám odborného výcviku, které vznikly z původních dílen a přístřešků pro zemědělskou techniku. Kromě toho máme budovy s učebnami pro teoretickou výuku, kuchyni s jídelnou, tělocvičnu nebo myčku motorových vozidel.
Učiliště navštěvuje více než 200 žáků, dívky jsou výjimkou.Foto: Petr Buček
Objekt určený k teoretické výuce září novotou, ale zatím zůstává zamčený. Kdy ho začnete využívat? Původní termín dokončení byl podle smlouvy stanoven na začátek června 2021. Kvůli neplnění závazků ze strany stavební firmy byl několikrát posunut. V současné době je již vydán kolaudační souhlas s užíváním stavby. V budově je šest učeben, z toho dvě speciální pro výuku IT, tři kabinety, šatny, sociální zařízení. Nová budova je propojena se stávající budovou pro teoretickou výuku. Nyní se odstraňují vady a nedodělky, prostory se zařizují inventářem. Další pololetí už však snad začneme v novém objektu vyučovat. Konečně opustíme nejstarší budovu v našem areálu, která vznikla přestavbou starého mlýna na Radotínském potoku. Dříve v ní býval internát.
Proč už ubytování pro učně neprovozujete? S internátem jsme skončili na začátku 90. let minulého století. Všechno tehdy zdražovalo a rodiče přestali děti posílat na internátní školy. Dnes máme asi půlku ze dvou set dvaceti žáků přímo z Prahy a druhá půlka pochází z takových vzdáleností, ze kterých je možné každý den do Radotína dojíždět.
Je stále hlavním oborem učiliště opravárenství zemědělských strojů?
V současnosti máme v nabídce čtyři obory vzdělání. Dva se zaměřením na zemědělské stroje – opravář zemědělských strojů a opravářské práce. Dalším je mechanik opravář motorových vozidel, lidově řečeno automechanik. Nejnovějším v nabídce je strojník silničních strojů. Na ten se nám ale hlásí málo zájemců, takže jsme ho zatím neotevřeli a těch pár přihlášených žáků převádíme na automechaniky nebo opraváře zemědělských strojů.
Co je náplní oboru opravářské práce?
Obor je odvozen z oboru opravář zemědělských strojů a vzniknul jako možnost získat výuční list pro děti ze zvláštních škol. Ty ale byly v rámci inkluze zrušeny. Nyní na opravářské práce přijímáme žáky ze speciálních tříd základních škol a žáky, kteří končí povinnou školní docházku v nižším než devátém ročníku. Výuka tohoto oboru odpovídá zvykům na zvláštních školách, žáků je v takové třídě maximálně šestnáct, abychom se jim mohli více věnovat. Když ještě fungovaly zvláštní školy, otevírali jsme každý rok pro ně dvě třídy. Nyní máme jednu.
Na učilišti působíte čtyři desítky let. Jak se za tu dobu změnili vaši žáci?
Přicházejí k nám mnohem méně technicky připravení, než tomu bylo dříve. Děti bohužel ztrácejí zručnost, chybí jim průprava ze základní školy i z běžného života, který se hlavně na vesnicích dříve vedl. Děti přišly více do kontaktu s prací, pomáhaly rodičům, chodily za nimi do zaměstnání. Středoškoláci i vysokoškoláci jezdili na brigády, něco se tam naučili, pracovali rukama a poznali se v rámci kolektivu i jinak než ve škole. To vše skončilo, mládež je od manuálních činností odtržená.
Co to pro vás jako školu zaměřenou právě na tyto činnosti znamená?
Celý první ročník našeho tříleté o studia věnujeme základním dovednostem, jako je měření, rýsování, pilování, broušení, řezání nebo vrtání. Žáci poznávají základní nástroje, nářadí a způsoby jejich použití. To děti dříve zvládaly, už když k nám nastupovaly. Dnes máme někdy strach dát patnáctiletému klukovi do ruky koště, aby si neublížil. Děti mají kromě toho celkově horší fyzickou i psychickou odolnost.
Pak už vám zbývají jen dva roky na to, abyste žáky naučili odborné věci. Dá se to stihnout?
Zvládneme to i díky tomu, že naše žáky posíláme od druhého ročníku na odborný výcvik přímo do autoservisů a zemědělských podniků. Kromě jiných spolupracujeme s firmou Mercedes-Benz a všichni naši automechanici procházejí praxí v servisech osobních i nákladních aut. U zemědělských strojů se žáci zase dostanou na praxi do Zemědělského družstva Mořina a do Agro Jesenice. To jsou naše školní závody, se kterými spolupracujeme.
Dařilo se vám splnit učební plán i během koronavirové epidemie, kdy školy zůstávaly uzavřené?
I když v Učitelských novinách psali, že je možné distančně zvládat i odborný výcvik, my jsme zatím nepřišli na to, jak žáky na dálku naučit svařovat, řídit nákladní auto nebo traktor a jak zvládnout soustruh nebo opravovat automobil. Jakmile se žáci vrátili do školy, zaměřili jsme se právě na tyto dovednosti. Aby školu opustili nejen s výučním listem, ale také s řidičákem nebo svářečským průkazem.
Jak se vaši absolventi uplatní v praxi? Je pro ně těžké najít práci v oboru?
Komu se pracovat chce, ten si práci najde. Volají mi z autoservisů a nehledají ani ty nejšikovnější jako dříve, kdy si mohli mezi pracovníky vybírat. Při dnešním nedostatku lidí jsou rádi za každého vyučeného člověka, kterého jim pošleme. S nadsázkou říkají, že jim stačí, když žáky naučíme chodit do práce a plnit pracovní úkoly. Zbytek je naučí sami. Naši absolventi nacházejí uplatnění kromě opravárenství také v různých dalších technických oborech, v dopravě, ve strojírenství, ale i ve službách. Samozřejmě že existují případy, kdy vyučený automechanik nakonec dělá číšníka. Těch je ale menšina.
Děláte si statistiku, kolik absolventů zůstává v oboru?
Přesně to nezjistíme. Roste však skupina těch, kteří přicházejí do učení z rodinných firem a farem. Ti mají o vzdělání obvykle větší zájem. Přesně vědí, co chtějí v budoucnu dělat, doma je vedou k tomu, že jednou převezmou autoservis nebo rodinnou farmu. Na jejich přístupu k učebnímu oboru je to dobře vidět. Na druhou stranu máme žáky, kteří se o nic moc nezajímají a nemají žádnou představu o své budoucnosti.
Občas je na učilišti možné zahlédnout i dívky. Kolik jich máte?
Děvčata jsou u nás opravdu výjimkou. V současné době máme dvě.
Když po Radotíně potkávám vaše auta nebo traktory a za volantem vidím vaše učně, překvapí mě, jak dobrou techniku máte k dispozici. Dosáhnete na ni snadno?
Hodně se to změnilo asi před šesti lety, kdy Ministerstvo zemědělství začalo podporovat odborné školy, aby čelilo nedostatku pracovních sil v sektoru zemědělství. Zařadili nás mezi centra odborné přípravy s pravidelnou finanční podporou, díky níž jsme omladili náš vozový park a moderně vybavili učebny. Na dvoře nám parkují tři nákladní mercedesy a dva traktory pro výuku řidičů. V areálu máme také moderní soustruhy, svářečskou techniku
i dobře vybavené opravárenské prostory.
Své služby nabízíte také veřejnosti. Co si u vás mohu nechat opravit?
V nabídce máme služby pneuservisu, ručního mytí vozidel, autoservisu. Nabízíme i možnosti svařování kovů, zámečnických, soustružnických a kovářských prací. Stačí nám zavolat nebo se zastavit v kanceláři, kde se přijímají zakázky. V rámci volných kapacit může veřejnost využít i naši autoškolu nebo kurzy svařování ve svářečské škole.
Petr Buček