Pohostinství

Nejstarší zpráva o hospodě v Radotíně je již z předhusitského období a zachovala se v urbárním rejstříku zbraslavského kláštera z roku 1342. Další zpráva o krčmě je z roku 1482. V záznamu Panství kláštera zbraslavského z roku 1596 se o ní dále hovoří jako o krčmě vejsadní. Výsada spočívala v povinnosti odebírat zbraslavské pivo. Krčma byla na gruntu později značeném jako čp. 1. Zřejmě byla rozbořena během třicetileté války, jako celá ves. Další z nejstarších hospod byla Panská hospoda postavená v roce 1662 v místech pozdější hospody, kterou naposledy vlastnil pan Bohumil Haman do roku 1897, kdy byla zbořena. Na tomto místě byl později areál obchodů pod čp. 26 a nová hospoda se sálem U Hamanů pod čp. 69.

Postupně s nárůstem počtu obyvatel vznikly ještě ke konci devatenáctého století další hostince, a to U České koruny v čp. 5, se sídlem Sboru dobrovolných hasičů a Sokola, s divadelním sálem a za války s kinem Oko. V čp. 3 sídlil hostinec Bílý Beránek, později U Pospíšilů. Hostinec U Portlandu v čp. 57 nesl svůj název již od svého založení v roce 1882. Mezi nejstarší náležela i výletní restaurace U Brouchů na začátku Radotínského údolí, do jejíž zahrady směřovaly časté výlety různých spolků provázené hudbou.

Počátkem nového století vznikla ještě řada dalších restaurací, jako U Froňků, později U Kinclů (čp. 8), dále U Horymíra, později U Grafnetrů a U Zahradníčků (čp. 72), kde sídlila ve dvacátých letech četnická stanice. Restaurace U Ventilátoru čp. 73, pozdější administrativní budova továrny Janka, fungovala i jako hotel. Stejně pak byla v provozu i restaurace Gambrinus, později U Bíšků čp. 161 a hotel Cerha čp. 188 postavený v roce 1911 s vysoce reprezentativní fasádou, která se bohužel nezachovala. Do této skupiny patří ještě restaurace U Kopáčků (čp. 204) naproti nádraží. Přestože nebyla na území Radotína, počítala se za radotínskou i restaurace pana Böhma - Na Cikánce.

hotel crha, nyní restaurace u kestřánků.jpg

V období mezi oběma světovými válkami přibyly další restaurace, jako Za větrem (čp. 28) či U Bláhů, Na Viničkách (čp. 551), kde se zprvu říkalo U Kestřánků, Nádražní přímo v budově nádraží ČSD, U Zlámala (čp. 84), kde byla vinárna, Na Rychtě (čp. 432), Na Benátkách (čp. 461) a zejména Sokolovna s řadou provozních místností a velkým sálem. Restaurace v sokolovně po celou dobu velmi úspěšně zajišťovala nejvýznamnější společenské potřeby, včetně oblíbených nedělních čajů. Pouze za protektorátu byla sokolovna obsazena německým vojskem a restaurace musela změnit název na U dvou labutí.

V závěru porovnáme současný stav v našem pohostinství. V provozu jsou stále restaurace:

  • Bývalá restaurace U Pospíšilů se nyní jmenuje Na Klondajku,
  • U Portlandu je stále stejná, navíc tam přibyla vinárna,
  • Bývalá U Kinclů se nyní nazývá Pod lesem,
  • V původním hotelu Cerha nyní sídlí restaurace U Kestřánků,
  • Na nádraží ČD je stále restaurace,
  • Na Viničkách,
  • Sokolovna,
  • Pivní sanatorium.

V posledních letech vznikly nové restaurace:

  •  Berounka, a to již se vznikem sídliště,
  • Romance, naproti kinu,
  • U Vladimíra Velikého, na křižovatce Na Betonce - Prvomájová,
  • U Jakuba v ulici Topasové, pod Lahovskou.

kolorovaná pohlednice představující některé hostince a restaurace.jpg

Za pozornost stojí dvě poznámky z oblasti ekonomiky

  • Na přelomu století uvalila radotínská obec na pití lihovin dávku, tzv. pivní krejcar, která posilovala obecní rozpočet. Průměrná spotřeba piva v roce 1910 činila 211 litrů na obyvatele.
    O působení trhu v pohostinství vypovídá inzerát z roku 1934, kdy restaurace U Kinclů nabízí papriku s rohlíkem a půllitr Plzně za 2,50 Kč.
  • Na konci tisíciletí se v Radotíně točí celkem 21 druhů piva z 10 pivovarů : Braník a Staropramen z Prahy, Velkopopovický kozel, Budvar z Českých Budějovic, Krušovice, z Plzně Prazdroj a Gambrinus, Dačický z Kutné Hory, Radegast z Nošovic a ostravský Ostravar.
Zveřejněno: 12.08.2004 –testovací účet ; Přečteno 11700 x