Slavičí údolí
Naučná stezka Radotín
Zastávka č. 14 - Slavičí údolí (pdf, 2,4 MB)
Naučná stezka Radotín - Zastávka č. 14: Přístřešek ve Slavičím údolíNaučná stezka Radotín - Zastávka č. 14: Slavičí údolí
Umístění tabule na portálu Mapy.cz:
Přístřešek ve Slavičím údolí, 26.8.2022Přírodní rezervace Slavičí údolí byla vyhlášena v roce 1988. Předmětem ochrany je údolí s přirozenými společenstvy teplomilné doubravy a habrové doubravy, dále údolní prameniště a louky a také místní naleziště zkamenělin.
Celkový pohled na Slavičí údolíFoto: Jakub Mareš
Botanicky zajímavá je zejména louka ve spodní části údolí, kde se prolínají druhy ovsíkových luk s druhy suchých pastvin. Na zhruba půlhektarové ploše se tu díky tomu vyskytuje na 50 druhů rostlin.
Plošně malou, avšak velice cennou lokalitou je skalnatý hřbet při jižní hranici území s výchozy diabasu se společenstvy skalních stepí a lesostepí s pěchavovými a úzkolistými suchými trávníky s druhy např. pěchava vápnomilná (Sesleria caerulea), kavyl vláskovitý (Stipa capillata), kavyl Ivanův (S. penntata), devaterník šedý (Helianthemum canum), vousatka prstnatá (Bothriochloa ischaemum), tařinka horská (Alyssum montanum), bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum). Nachází se zde také fragment šípákové doubravy. Porost šípákové doubravy svazu Quercion pubescenti-petraeae se v území nalézá těž ve svahu na pravém břehu potoka ve středu území s porosty dřínu (Cornus mas). Lesní porosty jsou dobře zachovány s charakterem velice blízkým lesu přirozenému.
Zarůstání louky a následnému poklesu biodiverzity zabraňuje pravidelné kosení a prořezávání náletových dřevin. Dlouhodobým cílem ochrany přírodní rezervace je úplně odstranit nepůvodní invazivní druhy rostlin, jako je trnovník akát nebo pámelník bílý.
V údolní nivě se nachází prameniště, které napájí Skalní potok. Ten byl do nedávné doby charakterizován jako občasná vodoteč. V současné době je však potok zcela bez vody, na některých místech se vyskytují pouze bezodtoké kaluže. Jedná se o důsledek narušení přirozeného hydrologického režimu stavbou dálnice a vlivem rostoucí teploty zvýšenou evapotranspirací, tj. celkovým výparem zemského povrchu do atmosféry
Foto: Jakub Mareš
Proč není voda ve Skalním potoce?
Voda se do podzemí dostává infiltrací přes půdu ze srážek. Množství takto infiltrované vody je v ČR většinou mezi 10–30 % srážek, zbytek se vypaří, a to buď přímo (výpar = evaporace) nebo skrz rostliny (transpirace). Dohromady se tento proces označuje jako evapotranspirace.
Přibližný rozsah povodí Skalního potoka v místě pramene. Přirozený stav.
Přibližný rozsah povodí Skalního potoka. Po odečtení negativních vlivů v nejhorším scénáři.
Přibližná plocha přirozeného povodí je znázorněna mapkou a dosahuje 1 km
2. Z toho 10 % leží v zastavěné oblasti Lahovské, kde je část srážkové vody (z komunikací a některých domů) odváděna kanalizací mimo povodí. Další snížení infiltrační oblasti způsobila stavba Lochkovského tunelu, který svým drenážním systémem vytvořil uvnitř povodí Skalního potoka vlastní "povodí", čímž dochází k dalšímu odvodu vody pryč. Rozsah tohoto ovlivnění není možné přesně určit, záleží na více faktorech, jako například hloubce tunelu, drenážním systému nebo horninách. V nejhorším případě, kdy by došlo k odstřižení celé severní části, se plocha povodí zmenší na třetinu. To při průměrných srážkách 583 mm a základním odtoku 1 l/s/km
2 znamená pokles průtoku z 1 l/s na 0,3 l/s.
Další faktor, který výrazně ovlivňuje ztrátu vody, je evapotranspirace. V prostředí říční nivy, kde je voda volně dostupná pro kořeny rostlin, dochází k její evapotranspiraci. Tato evapotranspirace není omezena nedostatkem vody, protože rostliny kořeny dosahují pod hladinu podzemní vody. Tudíž může dosahovat potenciální evapotranspirace, což je maximální možná hodnota, která je dána teplotou. To vzhledem k rostoucí teplotě znamená, že i evapotranspirace z říční nivy bude stoupat. V posledních letech během letních měsíců dosahuje průměrně 40–60 l/s/km2, což znamená, že i úzká niva dokáže zcela vysát celý tok.
Oba výše popsané důvody způsobují, že Skalní potok i prameny ve Slavičím údolí jsou většinu času bez vody.
Zdroj: Bruthans J., Kadlecová R., Slavík M., Králová M., Fryč T., Čurda J. (2020): Příčina prudkého snížení průtoků některých menších toků ve středních Čechách v létě 2019 a extrémně nízkých specifických odtoků: vliv evapotranspirace z příbřežní zóny toku a ploch s mělkou hladinou podzemní vody. – Geoscience Research Reports, 53: 47–54
Další důkaz o přítomnosti vody v údolí přináší křivatec luční, nenápadná jarní rostlina, která se hojně vyskytuje na vlhčích loukách
Foto: Jakub Mareš
Výraznou dominantu Slavičího údolí tvoří uschlé stromy, zejména duby, které jsou zde ponechávány i po odumření a slouží jako tzv. doupné stromy — díky dobře vyvinutým přírodním dutinám mohou být využívány jako úkryt a hnízdiště různými druhy živočichů a hmyzu
Foto: Jakub Mareš
V centrální části údolí se nachází známá studánka, která je v současné době většinou vyschlá. Přesto je v jejím okolí nadále podzemní voda blízko povrchu, což mimo jiné naznačuje přítomnost na vodu vázaných rostlin, například kosatce žlutého
Foto: Jakub Mareš
Geologie
Slavičí údolí je také významné z geologického hlediska. Částečně zakrytý geologický profil začíná kosovským souvrstvím (ordovik) severozápadně od Lahovské. Jejich nadloží tvoří břidlice litohlavského souvrství (llandovery, silur) s mocným tělesem silurského bazaltu tvořícím celý levý svah Slavičího údolí. Zde vycházejí na povrch bazalty různého chemického složení diferencovaného bazaltového tělesa, jehož starší partie jsou žilné a mladší jsou výlevné s klasickými příklady polštářových láv. Nadloží tělesa tvoří úzký pruh břidlic motolského souvrství (wenlock, silur). Pravý svah tvoří mladší břidlice kopaninského údolí (ludlow, silur) a v severní části rezervace v úzké rokli směrem k Lochkovu vycházejí nadložní vápence a břidlice požárského souvrství (přídolí, silur). Nejmladší částí geologického profilu jsou spodní polohy lochkovského souvrství (lochkov, spodní devon) s dobře vyvinutou tzv. antipleurovou vrstvou s hojnou mlžovou a hlavonožcovou faunou v typické lokalitě "U umučeného dubu" na konci rokle k Lochkovu.
Tabule č. 7 a turistický přístřešek jsou umístěny na pozemcích Lesů České republiky